Vesnické hospody jako nejohroženější sektor pohostinství


Nejdříve zákaz kouření uvnitř podniku, poté zavedení povinného EET a jako třešnička na dortu opatření spojené s koronakrizí. V důsledku omezení provozu hospod se lidé naučili trávit čas v domácím prostředí, na zahradách nebo v garážích s výčepem či basou piv.

Podle údajů Plzeňského Prazdroje za poslední dva roky ukončilo provoz až 12 procent hospod v menších obcích a na vesnicích. Velký problém pak nastal kvůli nejistotě spojené s dalším vývojem a budoucností podniku. Provozovatelé a zaměstnanci tak raději upřednostnili jiné zaměstnání.

Podpořit vesnické hospody se rozhodl pivovar Plzeňský Prazdroj pomocí svého programu „Vesnice“. Zmíněný program funguje od roku 2017 s cílem zastavit vymírání vesnických hospod. Zapojilo se do něj na devět set podniků.

Svízelná situace zavírá hospody

V současné době čelí provozovatelé hospod na vesnicích dalším překážkám. Jedná se zejména o nedostatek personálu, nebo vysoké náklady spojené s inflací. Z toho důvodu jsou nuceni zkrátit provozní dobu, mít otevřeno jen některé dny v týdnu nebo dokonce zavřít.

Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, Václav Stárek dodává: „Pokud pracuje v restauraci pouze sám majitel a podniká ve vlastních prostorách, čistý zisk v podobném zařízení dosahuje maximálně šesti procent. To znamená, že čistý příjem hostinského z podnikání je tak 87 tisíc ročně, tedy něco přes sedm tisíc korun měsíčně, což je hluboko pod úrovní minimální mzdy.“

 

Zdroj: e15, Gastroahotel