Hotely byly v Česku uzavřeny celkem dvaasedmdesát dní a mohly znovu otevřít od 25. května. Například Olympia v Mariánských Lázních spustila provoz ve čtvrtek osmadvacátého.
Nejprve bylo otevřeno pouze o víkendech, od čtvrtka do neděle, v pondělí dopoledne se po odjezdu hostů hotel zase uzavíral. V prvních týdnech bylo ubytováno třeba jen dvacet hostů oproti obvyklým sto padesáti. „Brzké otevření pro nás bylo důležité hlavně proto, abychom zákazníkům, ale i zaměstnancům dali najevo, že už jedeme a vracíme se postupně do provozu,“ říká ředitel hotelu Radek Šnajdr. „Ke konci června už provoz výrazně zesílil. Pomohlo nám i to, že se postupně uvolňovala opatření v dalších zemích, například v Německu. A do jisté míry nám nahrává i fakt, že spousta hotelů po pauze zatím neotevřela, protože si spočítali, že se jim to nevyplatí,“ doplňuje s tím, že letní měsíce zastihly hotel ve stavu mírného optimismu, jelikož obsazenost lůžek je prakticky na stejné úrovni jako loni v létě. Podstatné ovšem bude, jak se rozjede podzimní sezona, která bývá nejsilnější v oblasti lázeňských pobytů.
Hotel vyšel po pandemické přestávce vstříc klientům i úpravami cen. Nejprve snížil ceny o patnáct procent, nyní, kdy už je obsazenost větší, jsou ceny o deset procent níže oproti běžné situaci. „Spotřebitelé očekávají, že v reakci na krizi dostanou nějakou pobídku, a zdaleka nejlépe reagují na snížení ceny,“ říká Radek Šnajdr. V letošním roce už návrat k původním cenám neočekává.Ve srovnání s minulými lety, kdy dominovali zahraniční hosté, se letos skladba klientely proměnila - více než polovinu tvoří zákazníci z České republiky.
Zatímco hoteliéři v zajímavých mimopražských lokalitách mohou sázet na získávání nových českých zákazníků, pro ty pražské to příliš v úvahu nepřipadá. „Celý život jsem si říkal, že bych chtěl mít hotel v Praze, a teď poprvé to tedy pražským kolegům skutečně nezávidím,“ říká mariánskolázeňský hoteliér Šnajdr. Podle studie společnosti Cushman & Wakefield, ze které citovaly Hospodářské noviny, poklesly tržby pražských hotelů za leden až květen o dvě třetiny. Praha tak byla po Římu v tomto ohledu druhým nejpostiženějším městem v Evropě. Důvodem jsou brzká opatření české vlády v boji proti koronavirové pandemii: čeští hoteliéři měli zkrátka nakázáno zavřít dříve, než tomu bylo jinde.
Asociace hotelů a restaurací udává, že průměrná obsazenost pražských hotelů činila v červnu devět procent kapacity. Podle odborných odhadů se v červenci měla pohybovat mezi deseti až dvaceti procenty, zatímco v jiných regionech dosahovala zhruba padesáti procent. Kritická hranice, od které se vyplatí hotel otevřít, se samozřejmě podnik od podniku liší, hoteliéři však nejčastěji hovoří o pětatřiceti procentech obsazených lůžek. V případě velkých hotelů zaměřených na mezinárodní klientelu pak prý bývá „kritická obsazenost“ ještě o něco vyšší.
Každá krize s sebou přináší i nové možnosti. Řada hotelů využila koronavirovou odstávku k modernizaci objektů i zvýšení efektivity provozu. První developeři a investoři už zkoumají, jak z některých hotelových objektů udělat bytové domy. A jasná se zdá větší sázka na domácí cestovatele.
Zajímá Vás, jak řešili omezení provozu další hotely a restaurace a jaké mají plány pro podzimní sezónu? Přijďte si poslechnout případové studie kolegů z oboru a diskutujte s nimi. Registrujte se na KONGRES FOR GASTRO & HOTEL již dnes!
Zdroj: Reportér, 10. 8. 2020